Vodu, kterou pouštíme do odpadu teplou, bychom mohli použít dvakrát
Ze sprchy odteče za jedno použití kolem padesáti litrů vody, která není špinavá — jen použitá. Technologie, která z ní udělá vodu na splachování, existuje a v domácnosti je skoro neviditelná.
Domácnost spotřebuje kolem devadesáti litrů vody na osobu a den. Zhruba třetina z toho odteče ze sprchy a z umyvadla a další čtvrtina se spláchne na záchodě. To druhé je přitom voda, která prošla úpravnou, projela desítkami kilometrů potrubí a splňuje parametry pitné vody — a my jí splachujeme.
Myšlenka recyklace šedé vody je prostá: použít vodu ze sprchy ještě jednou tam, kde nemusí být pitná.
Co je šedá a co černá
Šedá voda je mírně znečištěná odpadní voda z osobní hygieny — ze sprch, van a umyvadel. Obsahuje zbytky mýdla, kožní maz a vlasy, ale ne fekální znečištění. Černá voda je to, co odteče ze záchodu, a ta se recyklovat nedá.
Zvlášť se obvykle vyčleňuje i voda z kuchyně a z myčky, protože obsahuje tuky a zbytky jídla a čištění zbytečně komplikuje. Systémy pro domácnosti proto počítají hlavně se sprchami a vanami.
Jak to funguje
Jednotka pracuje ve třech krocích. Nejdřív se voda mechanicky zbaví pevných částic, pak se v provzdušňované komoře nechají mikroorganismy rozložit organické látky — tedy stejný princip jako v čistírně odpadních vod — a nakonec se voda dezinfikuje ultrafialovým zářením. Chemie se do toho nepřidává.
Výsledkem je čirá voda bez zápachu, která se používá na splachování a na zálivku. Není pitná a nemá sloužit ke koupání ani k mytí nádobí; to je hranice, kterou je potřeba respektovat.
Kapacita domácích jednotek se udává v litrech za den — běžně kolem 250 litrů, což odpovídá spotřebě tří až čtyř lidí na splachování. Typy a ceny se dají projít v kategorii čistička šedé vody.
Co to znamená v domě
Recyklace šedé vody potřebuje dvojí rozvody: jeden, který sveze vodu ze sprch do jednotky, a druhý, který vyčištěnou vodu rozvede k záchodům. V novostavbě je to otázka projektu a pár metrů potrubí navíc. V hotovém domě bývá rozhodující, jestli se dá vést potrubí ke všem záchodům, nebo jen k jednomu.
Jednotka musí mít také doplňování pitnou vodou pro případ, že vyčištěné vody není dost — a to doplňování se dělá volným výtokem, aby se recyklovaná voda nikdy nedostala do vodovodního potrubí.
Kolik to ušetří
Spočítat se to dá jednoduše. Vezměte počet lidí v domácnosti, vynásobte počtem litrů spláchnutých za den a 365 — u čtyřčlenné rodiny vyjde kolem čtyřiceti kubíků ročně. Tolik vody se nemusí nakoupit jako pitná. Cenu za kubík si doplňte podle vlastní faktury, liší se obec od obce.
Proti tomu stojí spotřeba elektřiny jednotky, která bývá kolem jedné kilowatthodiny denně, a jednou ročně zhruba dvě hodiny údržby. Návratnost se počítá v letech a u domácnosti, která platí vysoké vodné, vychází výrazně lépe.
Hygiena, která se musí hlídat
Nejčastější obava je pochopitelná: nebude to doma cítit? U funkčního systému ne. Voda se nesmí skladovat dlouho v nevyčištěném stavu, a proto se vyčištěná voda spotřebovává průběžně; jednotka zároveň pracuje s provzdušňováním, takže v ní nevzniká hnilobný rozklad.
Důležité je i zřetelné označení potrubí a výtoků s užitkovou vodou. Vypadá to jako formalita, dokud dům nezmění majitele nebo dokud v něm nepracuje řemeslník, který o dvojím rozvodu neví.
Pro koho to dává smysl
Pro domy s větším počtem obyvatel, s vysokou cenou vody a s plánovanou rekonstrukcí koupelny, kdy se potrubí stejně mění. Pro dvoučlennou domácnost v bytě je to drahá hračka — tam je rozumnější úsporná sprchová hlavice a dvoutlačítkové splachování, které dohromady stojí pár set korun.


